Při práci s klienty se vesměs setkávám s tím, že lidé nevědí, jak fungují jejich svaly, klouby, dýchání a už vůbec netuší, jak souvisí zdraví jejich kloubů se stavem jejich svalové soustavy. Překvapivě se s tím setkávám i u lidí, kteří už třeba nějaké zdravotní problémy řešili s fyzioterapeuty, maséry, trenéry nebo i lékaři. Velká část z výše zmíněných profesionálů svým klientům řekne CO mají cvičit, ale už jim neřekne PROČ a také jim neřekne, jaké procesy konkrétní cvik v těle vyvolává.
Při individuálním, ale i skupinovém, cvičení se mnou se dozvíte mnoho teoretických informací. Pracuji tak s klienty proto, že potřebuji, aby se stali mými partnery. Aby byli schopni zapojit to, co jim ukážu během cvičení, do každodenního života a do každodenních aktivit. Úspěchem pro mě není správně provedený cvik na karimatce, ale přenesení principů daného cviku třeba do krájení masa k obědu, nebo zvedání nákupu do kufru auta, či hrabání listí na zahradě.
Takže, co je dobré vědět o lidském těle:
Co je to svalová dysbalance?
Svalová dysbalance je takový stav, kdy jsou svaly působící vzájemně proti sobě (například biceps vs. triceps, zádové svaly vs. břišní svaly,…) v nerovnováze. Jeden je obvykle ochablý a druhý je zkrácený. Zkrácený sval je přetěžován, v neustálém svalovém napětí, což vede k bolestivým stavům. Svalová dysbalance negativně ovlivňuje správnost držení těla a kloub (klouby), který dané svaly ovlivňuje, je jednostranně přetěžován.
Stav kloubů je úměrný stavu svalové soustavy. Při dlouhodobém působení svalové dysbalance na kloub může dojít až k degenerativním změnám. A páteř není nic jiného, než soustava mnoha kloubů!
Kloubní centrace
Kloubní centrací se rozumí nastavení kloubu, kdy kloubní hlava se rovnoměrně opírá o kloubní jamku v celé ploše. Svaly pracují v souhře a „nepřetahují“ se o kloub.
Novorozenec – příklad nevhodného nastavení kloubů, klouby novorozence jsou ve vnitřní rotaci. Správné nastavení kloubů přichází ve 3. měsíci věku dítěte. Klouby se začnou „otevírat“ a dosáhnou centrovaného postavení nebo až mírné zevní rotace (mírně vytočené ven).
Nácvikem vzorových kloubních konfigurací, způsobem dýchání, odlehčováním segmentů, nebo naopak posilováním proti odporu, strečinkem, tím vším zasahujeme do vědomých i nevědomých dějů v CNS (centrální nervová soustava), optimalizujeme svalový tonus (svalové napětí), působíme pozitivně na zdraví našich kloubů.
Cvičení v centrovaných kloubních konfiguracích funguje jako pohybová léčba, ale i prevence svalových dysbalancí.
Hluboký stabilizační systém páteře (HSSP)
HSSP je systém hluboko uložených svalů, který chrání naši páteř tím, že zajišťuje její stabilizaci. To ovšem platí pouze za předpokladu, že HSSP je aktivovaný a v dobré kondici. Pozor! Tzv. six-pack (vyrýsovaný přímý břišní sval) nemá s ochranou vaší páteře nic společného.
Do HSSP patří tyto svaly:
- hluboké flexory krku
- bránice
- hluboké břišní svaly (příčný sval břišní, vnitřní šikmé svaly) a zevní šikmé svaly břicha
- hluboké svaly páteře
- pánevní dno
Stabilizační programy těla aktivujeme vždy, když překonáváme odpor proti vertikalizaci (napřimování se) nebo lokomoci (pohybu vpřed). Vzhledem k tomu, že odporem nám je i samotná gravitace a váha našeho vlastního těla, je jasné, že HSSP je aktivován (měl by být aktivován) u všech našich pohybů. Je však důležité mít na paměti, že čím větší zátěž a čím větší rozsah pohybu, tím povrchnější svaly tělo zapojuje. Pro aktivaci HSSP ale naopak potřebujeme zapojovat hluboké vrstvy svalů. Stačí nám tedy malý rozsah pohybu s minimální zátěží / odporem ve spojení s bráničním dýcháním.
Poruchy hlubokého stabilizačního systému, respektive poruchy v jeho správném zapojování hrají významnou roli ve vzniku vertebrogenních poruch.
Zdroj: Posilování kloubní kondice, PaedDr. PetrTlapák, CSc.