Čtvrtý trimestr
Neurologové a pediatři s trochou nadsázky někdy říkají, že novorozencům chybí čtvrtý trimestr prenatálního vývoje. Mnozí rodiče mohou potvrdit, že zhruba 3 měsíce od narození dítěte došlo v jeho vývoji k velkému posunu a změně. Hranice třech měsíců je kromě jiného zásadní pro vývoj správného držení těla a může ovlivnit kvalitu naší postury na zbytek života.
Tříměsíční model držení páteře je základem pro celý posturální vývoj. Nastavení páteře,
které vidíme u fyziologicky se vyvíjejících dětí na konci 3. měsíce je shodné s posturálním nastavením ve všech dalších fázích vývoje. Pokud z nějakého důvodu nedojde k optimálnímu dokončení vývoje tříměsíčního modelu, je vysoká pravděpodobnost, že se u takového jedince v pozdějším věku vyvine některá z posturálních poruch (vadné držení těla). Uvádí se, že až 30% dětí nedosáhne ve 3-4 měsících optimálního koaktivačního modelu.
Novorozenec
Držení těla novorozence není z pohledu vzpřímeného člověka fyziologické. Svalový tonus je vyšší. Velké lokomoční klouby vykazují vnitřní rotaci. Vleže na zádech není dítě stabilní. Ručičky má většinu času sevřené v pěst, ale ve chvílích klidu je začíná otevírat a uvolňovat. V bdělém stavu má většinu času nohy i ruce pokrčené (flekční nastavení). Hlavu má položenou na stranu. Postavení hlavy ovlivňuje postavení trupu a končetin, protože novorozenec vleže na zádech ještě neovládá předozadní (sagitální) stabilizaci trupu. Při otočení hlavičky doprava dochází k natažení pravé ruky a pravé nohy a k pokrčení levostranných končetin. Kvůli chybějící stabilizaci trupu může dokonce dojít k „přetočení na stranu“. Nejedná se ale o řízené a cílené přetočení, ale spíše převážení se k jedné straně.
Tříměsíční kojenec
Ale s příchodem třetího měsíce jako by dítě rozkvetlo. Svalový tonus se pomalu dostává do normy, dochází k uvolnění tonických* svalů a začínají se více zapojovat fázické svaly**. Na konci třetího měsíce je dítě schopné provést prvotní sagitální stabilizaci trupu (předozadní). Z trupu se stává opěrná plocha, která sahá od lopatek až po pánev. Dítě je dostatečně stabilní na to, aby bylo schopné zvednout nohy od podložky a přitáhnout kolínka zevně k trupu, bérce směřují naopak k sobě. Těžiště se tak přesouvá kraniálně (směrem k hlavě). Hlava je vleže na zádech ve středním postavení a postavení hlavy, její pohyb, neovlivňuje postavení trupu. Podle toho, jak dítě hýbe končetinami a hlavou mění se kontakt trupu s podložkou a tlak na podložku. Při správné stabilizaci trupu nedochází k úklonům.
Trup zůstává natažený a fixuje se tak správné nastavení páteře. Toto nastavení je základem pro držení těla ve všech dalších, vyšších pozicích, vedoucích k finální vertikalizaci (napřímení se). Předloktí dítěte je již uvolněné a schopné rotace v obou směrech (pronace / supinace). Ramena se opírají o podložku stejně jako pánev. Pohyb nohou dokáže zastavit zhruba v 90˚ flexi kyčlí, kolen a kotníků. Sami si můžete vyzkoušet, že toto klade velké nároky na stabilizaci trupu (hluboké břišní svaly a hluboké svaly krku), aby nedošlo k lordotickému držení bederní páteře.
*Tonické svaly: hlouběji uložené svaly, sloužící k zajištění stability, držení těla a stabilizace těla v pohybu, mají tendenci ke zkracování a k častému a nadměrnému zapojování se do pohybu, přičemž nahrazují práci ochablých svalů fyzických.
**Fázické svaly: spíše povrchové svaly, sloužící k provedení pohybu, snadno ochabnou, je třeba je posilovat, často se nesprávně zapojují do pohybových vzorů.
3M model v terapii a tréninku
A právě tuto schopnost udržet trup v natažení a opoře na zádech bez ohledu na pohyby končetin či hlavy lze tříměsíční model úspěšně využít při terapii špatného držení těla stejně jako při kondičním tréninku. Při terapii jde zejména o napřímení páteře. Tento model je tedy vhodný pro klienty s hrudní kyfózou stejně jako pro ty s bederní hyperlordózou či se skoliotickým držením páteře. Dále je vhodný při oslabení svalů hlubokého stabilizačního systému páteře, čímž se dostáváme ke kondičnímu tréninku.
Pro rekapitulaci a lepší pochopení si zopakujme správné nastavení těla v tříměsíčním modelu:
Lehněte si na záda, vtáhněte bradu, aktivně se vytahujte za temenem a současně za kostrčí. Kdo má hlavu zapadlou (např. kvůli kyfóze hrudní páteře), ten si hlavu podloží tak, aby krční páteř byla v neutrálním nastavení. Uvolněte ramena, stáhněte je směrem od uší k pánvi a k podložce. Hrudník nechte klesnout do výdechové pozice a začněte dýchat „do břicha“. Při výdechu zastabilizujte trup a zvedněte nohy tak, aby flexe stehen vůči trupu měla 90˚, stejně jako holeň vůči stehnu. Kolena směřují mírně ven (širší postavení než je šířka pánve), kotníky naopak směřují k sobě. Ruce můžeme nechat ležet na podložce dlaněmi nahoru, lépe tak uvolníme oblast ramen. Nebo můžeme ruce zvednout, představíme si, že rukama objímáme velký balón.
Možné variace vhodné pro terapii / trénink
3M rozpažky
Výchozí 3M model, přidáme rozpažky s jednoručními činkami. S nádechem dolů, s výdechem nahoru. Kontrolujeme předozadní stabilizaci trupu.
3M tlaky
Výchozí 3M model doplníme o tlaky s jednoručními činkami. Paže v úseku mezi ramenem a loktem směřuje po celou dobu pohybu kolmo k podložce. Předloktí s činkami spouštíme kontrolovaným pohybem směrem k uším.
3M se vzpažením
Výchozí model 3M, do rukou vložíme overball. S nádechem vzpažíme, s výdechem vrátíme do výchozí pozice. Po celou dobu kontrolujeme výdechové postavení hrudníku. Pro obtížnější variantu můžeme overball vyměnit za činku.
Výše zmíněné cviky si můžete také prohlédnout v krátkém videu.